V rámci tematické série „Politika pro každého“ se synchronizujeme v chápání základních pojmů. V předchozím díle to byla „politika“, dnes se vrhneme na „politiky“.

Oni

Aby byla hra zvaná Velká politika byla kompletní, nesmíme zapomenout na občany (to jste Vy) a na politiky (to jsou „oni“). Politici se ovšem politiky nerodí (jako třeba včelí královny). Než se stanou politiky, jsou nějakou dobu (byť někteří jen velmi krátkou) běžnými občany a jako běžní občané dělají ve svém soukromém životě co, co dělají? Dělají – jak jsme si ukázali na příkladu v předchozím dílu – tedy dělají politiku.

Politici dělají politiku

Proč se polopaticky zabýváme takovou trivialitou: děláme to proto, aby Vás nepřekvapilo, že když se lidé dostanou do velké politiky, tak dělají – světe div se – politiku. Kdybyste byli na jejich místě, dělali byste ji také. Možná lepší, možná horší, možná jinak, ale v každém případě byste také dělali politiku. Přijměte tedy prosím jako fakt, že politika, politici (a politikaření) k sobě nerozlučně patří.

Altruisté

Samozřejmě složme obdiv všem Matkách Terezám a Mirkům Dušínům, kteří slouží veřejnosti jak nejlépe umí, do roztrhání těla, přímočaře a bez jediné postranní taktické myšlenky (bez ironie). Nicméně předpokládat, že takových Matek a Mirků je ve společnosti většina a jejich výkvět se nějakým zázračným mechanismem objeví na pozicích politiků je, hodně mírně řečeno, nerealistické.

Příště si ujasníme svůj světonázor ve smyslu politických systémů.