V rámci tematické série „Politika pro každého“ si ujasňujeme význam v politice frekventovaných slov a slovních spojení. Minule jsme si masivní palebnou přípravou připravili půdu pro finální zteč. Pojďme tedy na to.

Lež je vědomá nepravda. Tak je to jednoduché. A pokud byste chtěli být krutopřísně spravedliví, pak byste se slovem „lež“ šetřili jako se šafránem. Jsou k tomu přinejmenším dva dobré důvody.

Proč šetřit

• Za prvé: do hlavy nikomu (obvykle) nevidíte (tedy nejste-li zrovna neurochirurg). Pokud nemáte silné indicie nebo snad dokonce důkazy, zachovávejte presumpci neviny. „Na žádné lánské schůzce jsem nebyl“, říká s kamenným obličejem do kamery politik Hašek, aby za pár hodin pod tíhou důkazů přiznal barvu. Tak to je přesně ten případ, kdy označení „lhář“ je plně na místě. Ale tak tomu je v jednom z deseti, možná ze sta případů. I kdyby každý jeden případ byl neurčitý, vzpomeňte na slova padoucha Goldfingera směrem k agentu Jamesi Bondovi, chystaje se ho rozříznou cirkulárkou na dvě osově souměrné části: stane-li se to jednou, je to náhoda. Stane-li se to podruhé, je to zajímavá shoda okolností. Stane-li se to potřetí, je to nepřátelský čin. Obdobně zalže-li politik jednou, je to na povytažené obočí. Zalže-li podruhé, je to na významnou černou tečku. No a pak jsou politici, kteří lžou, kudy chodí.
• Za druhé: lež je (nebo přinejmenším bývala) závažným přestupkem proti dobrým mravům. Ve světě byly ještě nedávno státy, kde se za přistižení ze lži odcházelo od válu. I bez toho, vzpomeňte na přísloví: kdo lže, ten krade a do pekla se hrabe. Nadužívání tohoto slova by mohlo signalizovat dvojí. Buď je veřejný prostor opravdu zahlcen lháři a zároveň nejsou k dispozici ne-lháři, kteří by je mohli nahradit. Nebo už lidem lhaní ve veřejném prostoru nevadí, posunuli svá morální měřítka a akceptují jej jako samozřejmou součást života. Těžko říci, co z toho je více znepokojivé.

PPK doufá (možná naivně), že nadměrný a beztrestný výskyt nařčení ze lhaní je jen důsledkem jisté otupělosti voličů. PPK doufá, že každý, kdo si najde chvilku k zastavení a zamyšlení, se vrátí ke starému dobrému rozlišování odstínů na ose pravda – nepřesnost – omyl – zkreslení – manipulace – nepravda – lež, kterou jsme si ve větším detailu naznačili posledně.

Příště si dáme ještě malý lhací dovětek. Taktně se Vás zeptám, jak prolhaní jste doma a mezi svými blízkými.