V rámci tematické série „Politika pro každého“ škatulkujeme voliče podle vlivu, který je určující pro jejich chování. Po voličích emocí se dnes podíváme na voliče racionálního.
Volič racionální drží své emoce na uzdě a přemýšlí nad obsahem sdělení, která jsou mu servírována. Role občana – voliče však nepatří mezi jeho nejvyšší priority. Není to proto, že by snad nechtěl. Hraje ale současně několik dalších rolí, jako partner / rodič / zaměstnanec / živitel rodiny / parťák. Některé role si svou prioritu vynucují přímo neodbytně (složenky nepočkají) a den má jen svých 24h. Protože jsou tedy jeho časové a mentální možnosti omezené, je nutně i jeho vhled do politického cvrkotu omezený.
Intuice
Co volič racionální nedotáhl důslednou analýzou, tam si pomůže intuicí. Intuice je trochu podobná emocím, ovšem s větším důrazem na osobních zkušenostech. Tudíž se nemůže opřít o genetickou výbavu předků. Dejme si příklad z ekonomické oblasti, třeba taková nedostupnost bydlení nebo rozpočtová umírněnost. Mezi lidmi rané doby ledové jistě nebyl trh s investičními jeskyněmi příliš rozvinutý a ani na afrických savanách pozdní doby kamenné se takové kvantitativní uvolňování – pro fatální nedostatek pazourků – příliš nepraktikovalo. Takže přestože intuici bychom na rozdíl od emocí neměli při hodnocení politických témat zavrhovat, její pomoc bude bohužel nevelká.
Ohrožený druh
Jinak volič racionální je druhem sice hojným, ale rozhodně ne převažujícím. Pro populistické politiky je protějškem nepříjemným a tudíž neoblíbeným, protože si tento volič vytváří názory a varuje se postojů. A nevhodné názory je nutno vyvracet argumentačně. Což je pracné, s výsledkem nejistým a navíc nestabilním. Oproti tomu postoje a vazby, vytvořené vhodným marketingem cílícím na víru a emoce, jsou pevné a stálé a marketéři se při přípravě strategie nemusí ohlížet na politickou kulturu.
Potenciál, ale bez záruky
Já osobně bych si přál společnost, ve které voliči tohoto typu převažují. A to i přesto, že přemýšlením se lze snadno dopracovat i k závěrům nesprávným a rozhodnutí vydat se na cestu racionálního voliče neskýtá žádné záruky, jistoty a klid v duši. Spíše naopak, protože s mírou informací a chápání souvislostí vzrůstá vnitřní neklid.
Příště se podíváme na voliče analyzujícího.