Politika není něco zcela odtrženého od běžného života. Politiku provozujete jak ve svém soukromém životě, tak v zaměstnání. Vaše politická rozhodnutí padají v každodenních situacích a činíte je tak nějak mimoděk.

Jeden příklad za všechny: doháníte autobus, máte důležitou schůzku. Hodnotíte situaci – je silný provoz a Váš nejlepší čas na stovku v kostýmku je vysoko nad 10s. V mobilu zjišťujete aktuální rychlost větru a průměrnou brzdnou dráhu jehlového podpatku za mokra. Pravděpodobnost dostihnutí autobusu je nízká, rizika jsou nemalá, ale Vaše motivace je naopak vysoká. Děláte bleskově závěrečné politické rozhodnutí a vyrážíte.

Výborně! Právě jste převzala politickou odpovědnost, rozhodla se mezi více expertními variantami a jednu zvolila, ponesete důsledky svého vlastního rozhodnutí. Politika jak vyšitá! Ta „velká“ se od té Vaší možná liší počtem lidí, kteří jsou do ní zapojeni, nepřehledností vazeb, skrytými motivacemi, urputností boje a neosobním přístupem. Ale princip je stejný, nic neznámého.

Všimněte si na tomto příkladu jednoho důležitého rysu života ve společnosti, vztahu mezi rolemi „občan“ a „politik“. Každý jsme jak občan, tak trochu politik. Mezi těmito rolemi se běžně přepínáme podle kontextu. Pokud však život přinese nutnost učinit rozhodnutí politické (a to přináší každou chvíli), pak se nutně musíme na chvíli přepnout do role politika. A tudíž by nám role toho skutečného politika měla být blízká.