V tomto díle si nastíníme jeden významný rozměr politiky, který je však nejvíce vzdálen každodenní občanské zkušenosti a současně je třeskutě aktuální.

Česká republika není izolovaný ostrov uprostřed oceánu. Máme klíčová dlouhodobá dilemata: politická a vojenská orientace, míra nezávislosti. S těmito otázkami v různých obměnách si bolestně lámou své hlavy naše národní elity už staletí.

To klíčové aktuální dilema se točí kolem Ruska a jeho skutečných motivech. A ještě hlouběji v otázce, zdali je současné Rusko pokračovatel tradic Sovětského svazu či nikoliv.

Já podporují přes všechny multikulturarismy a Bruseloviny západní orientaci České republiky a Rusko vidím jako pokračovatele těch nejhorších tradic Sovětského svazu, s motivací obnovit své geopolitické hranice. Rusko slyší jen na sílu a tomu je třeba přizpůsobit taktiku.

Tady leží dělící linie mezi stranami na politické scéně. Nenechte se zmást nálepkami „chcimíři“ a „váleční štváči“. Mír chtějí všichni, liší se však zásadně v názoru na prostředky. Malá nápověda pro váhající voliče: pokud spolu se mnou vnímáte ruskou hrozbu jako reálnou a akutní, pak lavírující strany rozhodně nejsou proti ní vhodnou pojistkou.

Geopolita je ze všech probíráných témat komunálním volbám jistě tématem nejvzdálenějším, nicméně tématem do kontextu politiky patřícím.