Mohlo by se zdát, že na typ voliče „volič racionální“ nebo dokonce „volič analyzující“ je nezbytná určitá minimální úroveň inteligence a bez ní jste chtě nechtě omezeni jen na typy jako „volič emocionální“ nebo „volič víry“. Naštěstí tomu tak není. Není totiž podstatné, jak moc jste chytří, ale jak jste ochotni zapojit to, co jste dostali od přírody k dispozici.

Chytřejší člověk má bezesporu výhodu. Ale každý, kdo je ochoten přiznat si své limity, to může kompenzovat a dojít si pro radu či názor k někomu chytřejšímu, než je on sám. Nejlépe k někomu ve svém blízkém okolí, komu může věřit, že opravdu radí, a ne že Vás jen houpá. Takže i skladník ve šroubárně nebo toaletářka mohou být důstojným soupeřem politiků!

Navíc je zde zajímavý paradox: čím jste chytřejší, tím menší počet lidí je v pomyslné Gaussově křivce nad Vámi a tím méně chytřejších lidí máte potenciálně k dispozici pro dobrou radu. Naopak, jste-li relativně málo chytrý (pozor, neříkáme hloupý), máte takových lidí k dispozici mnoho.

Jak vidíte, úroveň inteligence každého jednoho konkrétního jedince není žádnou překážkou v účasti na politickém procesu v roli voliče. Jde jen o schopnost přiznat si svoje limity a ochotu investovat nějaký čas a úsilí.

P.S. Pozor, to že je někdo Lumen, ještě neznamená, že není náchylný k postojům a ideologickým pastím. Díky své inteligenci si jen vytváří sofistikovanější argumentaci, proč zaujal ten či onen postoj!